Důležité je, aby po nás něco zůstalo, říká Josef Kolínek, umělecký klempíř, kterého můžeme bez váhání označit za jednoho z posledních mohykánů tohoto specifického oboru. Ve své dílně v Ratajích u Kroměříže kombinuje klasickou klempířinu s kovotepectvím, pasířstvím a kovotlačitelstvím. Výsledkem jeho práce jsou nejčastěji ozdobné prvky střech jako vikýře, věžičky nebo báně, ale vyrábí třeba i originální nádrže a blatníky pro motocykly.
Ke stavební klempířině se přitom dostal spíše náhodou, a to na základě náboru od tehdejších Průmyslových staveb Gottwaldov. „Říkali mi, že prý to je hlavně modelařina a že se nesmím bát výšek. Tak jsem to šel zkusit na učiliště ve Vyškově,“ říká Josef Kolínek, kterého původně lákala vojenská škola. Tam jej ovšem nevzali kvůli zdravotnímu stavu. Jak se ještě na základě střípků z jeho dobrodružného života dozvíme, bylo to rozhodnutí dosti paradoxní, ale nepředbíhejme.
Jelikož byl v učení s praktickými úkoly většinou hotov dříve než ostatní, zkoušel si ve volných chvílích „ťuknout“ něco vlastního. „Vidíte ten kyblíček? Ten jsem si vyrobil v učení z potravinářského plechu,“ ukazuje na polici v dílně jeden z prvních výrobků. Následovaly další jako „krýgl“ na pivo nebo formy na pečení, které prodával cestou domů ve vlaku. „Opravdu mě to bavilo a musím říct, že na tom měli velkou zásluhu pánové Kulík a Šmehlík, výborní mistři, kteří mě hodně pomohli,“ pokračuje s tím, že na správné lidi a vynikající klempíře měl štěstí i později u Průmyslových staveb.
Nejdřív armáda, pak Amerika
Věnoval se hlavně dílenské výrobě a poprvé se dostal i k práci s mědí, která je dodnes jeho oblíbeným materiálem. „Pak mě ale zavolala zpátky armáda, a tak jsem šel. Nejdříve jsem byl u roty hloubkového průzkumu ve Vimperku, který po komunistech zrušili. Potom jsem byl u praporu rychlého nasazení OSN, který se zakládal v Českém Krumlově,“ vrací se k vojenské anabázi, která byla spjata s působením na území bývalé Jugoslávie. „Tehdy jsem byl doma sám, takže jsem to vzal. Když jsem se vrátil z armády, bylo to u nás v 90. letech docela divoké. Hrůza tam, děs tady, a tak jsem vyrazil na sedm let do Ameriky,“ vypraví Josef Kolínek, válečný veterán i mistr klempíř v jedné osobě…
Celý článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace, které je k objednání formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.