„Alespoň na první pohled tak vypadala,“ říká Michal Jandík z firmy Izolprotan, který společně s kolegy v následujícím článku ukáže, jak je důležité, když realizační firma ve spojení s dodavateli dokáže pracovat jinak než v zaběhnutých kolejích a že je dobře, když se realizace střechy ujme odborná firma, která postupuje tak, jak se má.
Přestože tato plochá střecha je na první pohled jako každá druhá, v rámci přípravných prací bylo při provádění tahových zkoušek zjištěno, že nosná konstrukce v ploše nemá takové parametry, aby bylo možné použít původně uvažovanou variantu mechanického kotvení. „Po tahových zkouškách vyvstala otázka, jak dostat dostatečný počet kotev do jednoho metru čtverečního dle kotevního plánu, když jsme zjistili, že nám to konstrukce střechy nedovoluje,“ vysvětluje výchozí stav Miroslav Slavík z realizační firmy.
Problematika mechanického kotvení střech se v posledních letech po zásluze stává oblastí, které je při realizaci střešního pláště věnována zvýšená pozornost. Důvody jsou zřejmé, a to poměrně přesně zpracovaná legislativa, která dává investorovi i stavebnímu dozoru možnost snadné kontroly, a dále pak zvyšující se četnost, se kterou se nad naší republikou objevují silné větry.
Relativní snadnost navržení i montáže mechanicky kotveného systému, společně s cenovou dostupností vedou k tomu, že se jedná o systém zdaleka nejpoužívanější. Vývoj v dané oblasti se může zdát takřka nulový. Vždyť drtivá většina realizovaných střech využívá osvědčeného systému teleskopické hmoždinky a vrutu. „Jednou z mála novinek, kterou jsme v poslední době zaznamenali, je použití indukčního sváření. Velkou výhodou této technologie je ideální rozmístění kotev a zejména jejich nezávislost na šíři použitého materiálu,“ navazuje Michal Jandík z firmy Izolprotan.
Z uvedeného důvodu je použití tohoto systému přínosné například v rohových a okrajových zónách na velkých plochách, kde lze realizovat zajímavé úspory vzhledem k menšímu množství přesahů. Tento systém je zároveň řešením tam, kde jsou možnosti pro rozmístění kotev omezené. Takovým omezením může být například umístění kabelů či technologie a obavy z jejich poškození při kotvení. Dalším důvodem je únosnost konstrukce v různých místech.
Výběr materiálu a technologie
Právě takovým případem je rekonstrukce střechy na výrobním objektu v Polné. Stávající hydroizolace, tvořená souvrstvím degradovaných asfaltových pásů, již neplnila hydroizolační funkci a docházelo k zatékání do objektu, kde se nacházejí dílny a skladovací prostory. Po prohlídce střechy navrhla realizační firma rekonstrukci pomocí nové PVC fólie mechanicky kotvené k podkladu. Situace se začala komplikovat ve chvíli, kdy při provádění tahových zkoušek bylo zjištěno, že nosná konstrukce, tvořená lehčenými betonovými panely, nemá dostatečnou únosnost.
Jiná byla situace u betonových nosníků, které však svou roztečí 150 cm neodpovídaly původní představě o rozmístění kotev a zejména výrazně komplikovaly a prodražovaly rekonstrukci s ohledem na zvolenou fólii. „Při realizaci této zakázky byl jasný výběr materiálu. Jako krytinu ploché střechy jsme zvolili fólii Protan SE 1,5 mm, a to na základě dlouholeté zkušenosti s touto hydroizolací,“ popisuje Miroslav Slavík z realizační firmy IZOLACE Slavík Miroslav, která při návrhu oslovila společnost SFS pro kotvení a Izolprotan kvůli dodávce fólie.
V okamžiku, kdy se objevily problémy s původnímřešením, přišel ze strany SFS návrh, že pro danou situaci by bylo vhodným řešením použití systému Isoweld. Jeho základní princip spočívá v tom, že kotva neperforuje fólii, kde vzniklý otvor je dále převařen další vrstvou (aplikace na přesah), nýbrž jsou kotvy rozmístěny v ploše střech dle kotevního plánu. Respektive je kotevní plán upraven tak, aby rozmístění kotev odpovídalo zónám, ve kterých lze kotvit. Následně se jednotlivé kotvy technologií indukčního svařování přivařují ke spodní straně fólie, která je svařena pouze ve spojích.
Výrazně se tak snižuje rozsah svarů, a tím i riziko případného zatečení vlivem nedokonale provedeného spoje. Vzhledem k tomu, že fólie Protan SE je dodávána v šíři dva metry, bylo to další plus při uvažované variantě indukčního kotvení.
Alternativa ke klasickým systémům
Častým dotazem při zvažování použití tohoto systému je cena. Stejně jako u celé řady podobných technologií je odpověď všelijaká, jen ne jednoduchá. Pro správné rozhodnutí je totiž nutné vzít v úvahu mnohem více než pouze cenu samotné kotvy či kotvení. Do ceny vstupuje celá řada dalších proměnných. Vyšší návrhová hodnota kotvy snižuje jednak množství samotných kotev, zároveň potom logicky i čas a práci spojenou s montáží jednotlivých kotev. Související otázkou je potom množství rovných svarů, které jsou díky použití této technologie ušetřeny.
„Vyšší cena kotvy, společně s prací nutnou pro přivaření každé jednotlivé kotvy, manipulace s přístrojem pro indukční svařování, to je odvrácená strana mince, která rovněž musí být vzata v úvahu,“ upozorňuje Michal Jandík z firmy Izolprotan s tím, že díky podkladům společnosti SFS, které byly připraveny v plánovací fázi, je možné ukázat si některé rozdíly a čísla konkrétněji.
Návrhová hodnota původně uvažované kotvy je 500 N, u kotvy použitého systému Isoweld je to 700 N. Tento rozdíl se následně projeví v počtu použitých kotev, tedy 1 889 kusů oproti 2 664, což je celkem o 775 kotev méně k instalaci. Z hlediska úspory svarů se jedná o rozdíl 112 bm, u Isoweldu bylo potřeba 612 metrů, původní varianta by potřebovala 724 bm svarů. Zajímavé číslo představuje rovněž množství fólie ušetřené v přesazích. Jedná se o 43,7 m2, kde v případě původní varianty (kotvy v přesazích) by šlo o 74,3 m2, u použitého systému Isoweld pouze 30,6 m2.
Zkušenosti z realizace rekonstrukce střešního pláště v Polné ukazují, že se jedná o zajímavý a perspektivní systém, jehož použití při správném plánování nese celou řadu výhod včetně ekonomických. Z výše uvedeného vyplývá, že zvláště při prvním použití existuje poměrně velká míra nejistoty. Proto je zajímavé zpětné hodnocení realizační firmy.
„Použití systému Isoweld pro nás nakonec bylo v podstatě jediné řešení, takže nebylo nad čím přemýšlet. Při zpětném pohledu jsme došli k velmi podobným číslům, která jsme předpokládali při původním standardním systému mechanického kotvení. Vyšší cenu kotev kompenzoval jejich nižší počet, pracnost při vaření kotev k fólii, menší množství svarů v ploše. Celkově jsme z hlediska pracnosti i financí došli k velmi podobným číslům jako při původně plánované variantě klasického mechanického kotvení,“ hodnotí Miroslav Slavík.
Podobně jako pro pana Slavíka i pro společnost Izolprotan se jednalo o zajímavou ukázku technologie, která se na českém trhu prosazuje poměrně pomalu i kvůli určité konzervativnosti většiny realizačních firem. Praktická zkušenost však ukázala, že se jedná o systém, který má celou řadu výhod a vyplatí se jej vzít v úvahu při výběru toho nejvhodnějšího systému, neboť každá střecha je originál. Zejména to pak platí o rekonstrukcích, a proto je nutné k nim takto přistupovat.
Odborný článek Michala Jandíka původně vyšel v březnovém čísle časopisu Střechy-Fasády-Izolace. K dostání je formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.