Sláma z přibližně tří hektarů pole posloužila k výrobě došků, které koncem srpna pokládají řemeslníci na venkovskou usedlost v Lopeníku na Uherskobrodsku. Jde o poslední trvale obydlenou stavbu krytou slaměným doškem v Česku.
Kopaničářská stavba zvaná „Stará Pančovňa“ pochází ze začátku 19. století a skládá se z obytného domu a přiléhající hospodářské části. Střecha celé usedlosti s hospodářskou částí měří 300 m2. Na obnovu historické stavby, která je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, budou použity zhruba 4 tisíce svazků slámy. Práce právě provádějí polští řemeslníci, kteří si žito sami pěstují a do Lopeníku ho přivezli už navázané ve snopech.
„Na obnovu doškové střechy poskytl Zlínský kraj individuální dotaci šest set tisíc korun. Z pohledu kraje jde o výjimečnou památku, protože doškové střechy patří mezi nejautentičtější prvky lidové architektury a vídáme je dnes už jen v muzeích nebo skanzenech. Stavení v Lopeníku je raritou, soustavně obydlené je už dvě stě let,“ uvedla Zuzana Fišerová, radní Zlínského kraje pro kulturu a školství.
Obnova doškové krytiny byla nezbytná. „Stará sláma postupně uhnívala, netěsnila a do domu začalo zatékat. Střecha navíc čelila mechům a lišejníkům,“ popsala majitelka domu Anežka Vlčíková. Životnost doškových střech je ovlivněna hlavně působením povětrnostních podmínek. „Doškové střechy jsou už v dnešní době ojedinělé, právě kvůli náročné údržbě, dostupnosti přírodního materiálu a rovněž mizejí generace zdatných řemeslníků, kteří ovládají starobylé technologie,“ vysvětlila Romana Habartová, vedoucí odboru kultury a památkové péče krajského úřadu Zlínského kraje.
Stavba doškové střechy podléhá striktnímu technologickému postupu. Poměrně komplikovaná a náročná pokládka se stejně jako vysoce odborná ruční práce odráží také ve vyšší pořizovací ceně. Došková střecha je asi pětkrát dražší než běžná krytina. Naopak výhodou je její přírodní vzhled v duchu tradičního a ekologického bydlení.
Zdroj: Zlínský kraj