Tesařství Čenda v Litoměřicích se vloni pustilo do dnes už neobvyklé činnosti – máčením a pak plavením – připravit dřevo pro obnovu unikátní památkově chráněné vyhlídkové věže ve tvaru kalichu v centru města Litoměřice. Tak jak to kdysi dělali naši předkové.
Tato neobvyklá akce byla realizována díky podpoře města Litoměřice u příležitosti oslav 800 let. „Úzce na ní spolupracovali pracovníci městského úřadu, NPÚ územní pracoviště v Ústí nad Labem, centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví při katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, členové cechu KPT z regionu České Budějovice – jmenovitě Martin Šnajdr – a ze středočeského regionu Janek Jankovský, dále Zdeněk Oravec s celou firmou. Tímto bych všem jmenovaným i nejmenovaným chtěl poděkovat,“ říká na úvod našeho povídání Zdeněk Oravec, majitel tesařství a cechmistr Cechu klempířů, tesařů a pokrývačů Ústeckého kraje.
Reportáž z loňské atraktivní přípravy dřeva jsme přinesli v prvním letošním čísle a moc se všem líbila. Nedalo mi nezeptat se, co se děje se dřevem dále: „Dřevo na litoměřický Kalich je teď uskladněné v hale, kde si, jak se říká, lebedí a čeká na zabudování. Na vyhlídkové věži Kalich se už začalo stavět lešení, následovat budou demontážní práce a pak se to dřevo, které bylo loni máčeno a splavováno, zabuduje do konstrukce vyhlídkové věže,“ popisuje Zdeněk Oravec. Připomeňme si, že tato litoměřická vyhlídková věž je unikátní už svou konstrukcí a v České republice nemá obdoby. Podobné konstrukce se vzácně dochovaly jen v Německu, Holandsku či Belgii, kde jsou součástí zámeckých věží, radničních i hanzovních domů.
Štěstí na mistry tesaře z praxe
Ale vraťme se ke Zdeňku Oravcovi. Tesařem se vyučil, a jak říká, v životě nic jiného než tesařinu nedělal. Měl velké štěstí v tom, že začínal po vyučení u Pozemních staveb, kde pracovali velcí fachmani – mistři tesaři. „Dokázali nás mladé zaujmout svým postojem k práci a tím, že opravdu uměli a hodně nás v té tesařině naučili. Existovaly totiž i firmy, kde se kluci naučili jen flákat a vysedávat po hospodách, ale to naštěstí nebyl náš případ,“ vzpomíná Zdeněk Oravec, který se v oboru tesařských konstrukcí pohybuje od nástupu do učení už neuvěřitelných 42 let.
„Co stavba – to originál, co oprava krovu či stropu – to zajímavá změna,“ oceňuje na své práci Zdeněk Oravec a odmítá, že by jeho práce byla pořád stejná, i když to na první pohled tak vypadá. „Každá akce je v něčem trošku jiná. A hlavně my se věnujeme převážně obnově historických kulturních památek. Zabýváme se mimo jiné i rekonstrukcí roubených a hrázděných staveb, poškozených dřevěných prvků v jakémkoliv rozsahu. A to jsou akce, od kterých většinou každý utíká. Musí se tam řešit uhnilé části krovů, vyměnit zdevastované prvky, je to celkově komplikované. My to ale dokážeme v jakémkoliv rozsahu devastace opravit. Na naší práci je nejzajímavější to, že některé střechy jsou hodně komplikované, jiné méně. Ale když se to kvalitně opraví, pak je radost se na tu střechu či krovy podívat.“
Celý článek šéfredaktorky Anny Vidiševské si můžete přečíst v letním vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace, které si můžete objednat formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.