Ačkoliv popularita plechových střech vykazuje za poslední roky konstantně stoupající tendenci, stále se lze setkat s přetrvávajícími předsudky, a to i mezi odborníky. Ty ale vycházejí zpravidla z neznalosti. I střecha s plechovou krytinou dokáže bez problémů obstát i ve velmi náročných klimatických podmínkách. Vše ovšem začíná už u kvality vstupní suroviny.
Vlastnosti, odolnost a předpokládanou životnost plechové krytiny ovlivňují mimo jiných faktorů zcela zásadně především použité materiály. Ačkoliv rozdíly mezi krytinami různé produkce mohou být pouhým okem nerozpoznatelné, vlastnosti výsledného prvku se mohou diametrálně lišit.
Problematické velmi často bývají prvky importované ze zemí mimo Evropskou unii, případně pokud zahraniční výrobci ze států EU evropské normy nedodržují. Nejočividnějším příkladem je tloušťka materiálu, která se u plechové krytiny pohybuje v řádech desetin milimetru. Často se tak na náš trh dostávají krytiny tloušťky například 0,3 mm, které nesplňují požadavky české normy. Ta stanovuje minimální tloušťku ocelového pozinkovaného plechu pro profilované krytiny na 0,5 mm a hliníkového plechu pro profilované krytiny 0,6 mm. U hliníku pro falcování je to dokonce 0,7 mm.
Pro srovnání uveďme, že střešní krytiny SATJAM se vyrábějí z oceli o tloušťkách 0,5 mm a 0,6 mm a 0,6 až 0,7 mm v případě hliníku. Pro kvalitu výsledné krytiny jsou takovéto odlišnosti, byť zdánlivě v zanedbatelných jednotkách, zcela zásadní. Pokud investor není z řad odborné veřejnosti, pravděpodobně ho srovnávání tohoto parametru ani nenapadne. Česká norma sice stanovuje parametry krytin pro použití na místních stavbách, ovšem zda ji produkt skutečně splňuje, je otázkou zcela jinou.
Čím se tedy řídit?
Ukazatelem, který pomůže investorovi či dodavateli stavby zorientovat se na poli kvality plechových krytin, mohou být udělené certifikace či ocenění, jako je například Národní cena kvality, pod níž patří certifikace Česká kvalita – Osvědčeno pro stavbu. „Pro její získání musí výrobek splnit přísná kritéria a projít náročným certifikačním procesem. Posuzuje se jeho vhodnost pro použití ve stavbě podle stavebního zákona a dalších technických předpisů. Kvalita navíc musí být dodržována dlouhodobě,“ objasňuje Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM, předního českého výrobce plechových střech. Certifikace v podstatě potvrzuje, že příslušný stavební výrobek splňuje vlastnosti a kritéria nezbytná pro zajištění výsledné kvality stavby. Je zárukou, že výrobek vyhovuje českým předpisům pro výstavbu a je vhodný pro zabudování do stavby na území ČR.
Ani spojovací materiál není radno podceňovat
Pro optimální funkčnost plechové krytiny je zásadním faktorem také její správné ukotvení do podkladu. Obvykle se k tomuto účelu používají samovrtné šrouby s těsněním. „Jde o prvek velmi malý svou velikostí, ovšem významný svým vlivem. Nekvalitně provedené kotvení totiž životnost krytiny zbytečně zkracuje. Pro kotvení střešních krytin SATJAM slouží podle použitého materiálu převážně dva typy šroubů – zinkované šrouby pro ocelové krytiny a nerezové pro krytiny z hliníku či do míst se zvýšeným požadavkem na odolnost proti korozi,“ uvádí Ing. Petr Tureček. Šrouby jsou opatřeny speciálně tvarovanou tvrzenou vrtnou špicí, která omezuje krouticí moment nutný k zavrtání. Otvory ve spojovacích materiálech navíc není nutné dopředu předvrtávat. I takto malá úprava přispívá k rychlé a snadné instalaci krytiny.
Při výrobě je kladen důraz na optimální tvar i kvalitní materiály, šrouby také procházejí kontrolou rozměrů, fyzikálně-chemických vlastností a následně tepelným vytvrzením. „Na šrouby pro ocelové krytiny se aplikuje vrstva zinku pro ochranu proti korozi. Obě materiálové varianty jsou nakonec opatřeny finální povrchovou úpravou v barvě krytiny. Používá se k tomu práškový polyesterový lak, který k povrchu ideálně přilne a dobře odolává mechanickému poškození,“ popisuje Ing. Petr Tureček. Mokré či ruční lakování nezajistí patřičnou odolnost a šrouby se tak mohou poškodit či oloupat.
Rovnoměrný přenos tlaku a těsnost spoje zajištuje kovová podložka s EPDM-těsněním, které je velmi pružné a odolné vůči UV-záření a zachovává si své vlastnosti i v extrémních teplotách. „Po aplikaci na střechu dochází působením tepla a tlaku k vulkanizaci těsnění. Při dodržení správného technologického postupu je tedy zajištěn trvale utěsněný prostup a není jej třeba ani po čase dotahovat,“ dodává Ing. Petr Tureček ze společnosti SATJAM.
Předsudky na českou střechu nepatří
Současné technologie a špičkové materiály tedy zkrátka posouvají trh s plechovými krytinami a střešními prvky obecně o notný kus dopředu. Přesto jsou mezi některými majiteli, a dokonce i odborníky, rozšířeny určité předsudky o plechových krytinách. Tato problematika je však podstatně komplexnější a netýká se ani tak krytiny jako takové, ale spíše střešní konstrukce jako celku. Uveďme tedy na pravou míru alespoň ty nejčastější mýty.
• Horší akustická a tepelná izolace – Přestože plech sám o sobě není dobrým zvukovým izolantem, v hmotě střešní konstrukce tvoří plechová krytina jen její minimální část. Z pohledu stavební akustiky tedy hraje okrajovou roli. Daleko větší podíl má skladba střechy. Případný hluk pod střechou spíše poukazuje na nevhodně navrženou či provedenou izolaci. Současné materiály, jako je například kamenná vata, navíc dokážou samy o sobě zajistit požadavky na tepelnou i na akustickou izolaci. To stejné by se v podstatě dalo říci i o tepelněizolačních vlastnostech – i zde hraje klíčovou roli skladba.
• Vlhkost a zatékání – Mylná je i představa, že plechová krytina nedokáže dostatečně těsnit. Ve skutečnosti tomu může být přesně naopak – například plechová krytina ve velkoformátovém provedení má v ploše velmi málo spojů, čímž se riziko případné pronikající vlhkosti snižuje. Zároveň to ovšem znamená, že vlhkost nemůže z konstrukce uniknout. I zde tedy vstupuje do hry správný návrh skladby střešní konstrukce. Její součástí by měla být odvětrávací vrstva, kterou je vlhkost odvedena pryč. Nevhodný návrh nebo provedení vrstev střešního pláště může vést ke špatným vlhkostním poměrům ve střeše, a to bez ohledu na materiál krytiny.
• Nedostatečná stabilita – Plechová krytina je ze své podstaty materiálem s velmi nízkou hmotností. Proto panuje mýtus, že právě to ji činí z pohledu poškození silným větrem rizikovou. Ani zde ale nehraje použitý materiál hlavní úlohu. „Odolnost plechové střechy vůči povětrnostním vlivům se odvíjí od jejího ukotvení do podkladu, počtu šroubů a jejich rozmístění. Spolehlivý výrobce by měl mít stanovené montážní postupy tak, aby krytina vydržela všechny myslitelné klimatické vlivy na našem území,“ upozorňuje Ing. Petr Tureček. Případné poškození větrem tedy obvykle bývá důkazem nesprávně provedené instalace.
Více na www.satjam.cz.