Již 30 let působí na stavebním trhu společnost FAS Maniny, která se od svého založení v roce 1991 profilovala především jako specialista na klempířské řemeslo. Platí to stále, a to přesto, že firmu vede už druhá generace majitelů. Jedním z jejích tří zástupců je Martin Maršík, se kterým jsme se bavili nejen o tom, jak náročné bylo firmu od zakladatelů převzít, ale třeba také o prestižních zakázkách, na kterých prokazovali a dodnes prokazují špičkovou úroveň odvedené práce.
Na začátku příběhu byla společnost FAS, která vznikla v Sedlci u Prahy jako nástupce bývalého podniku Průmstav – Stavomontáže. Jejím zakladatelem byl mistr klempíř Zdeněk Švarc, jehož osobnost si v tomto vydání také připomínáme. Společně s pány Friedlem a Chramostou tehdy převzali podniková zařízení, několik divizí i bezmála 300 zaměstnanců. „To byla první etapa, po které se počty lidí ve firmě postupně snižovaly. Dnes patříme ke středním až větším klempířským a pokrývačským firmám. Celkem je nás patnáct až dvacet. Držíme si dílenské zaměstnance, řidiče, administrativní zázemí a k tomu samozřejmě stálé party řemeslníků, které podle potřeby doplňujeme o externí pokrývače a tesaře,“ říká na úvod Martin Maršík, se kterým se na řízení firmy FAS Maniny podílejí další dva jednatelé Vlastimil Bartoš a Jan Řeháček.
Jakými slovy byste na úvod vystihl aktuální kondici firmy?
Řekl bych, že jsme firma, která vykazuje stabilitu. To znamená, že dlouhodobě fungujeme bez ekonomických excesů či změn zaměření. Faktem je, že se personálně pomalinku zužujeme, což je ovšem dáno kapacitami na trhu. Je to obecný problém, který se týká firem napříč obory. Jinak z hlediska obratu jsme stabilní, práce máme dostatek a jsem rád, že úspěšně navazujeme na to, co před lety začali naši předchůdci.
Držíte se tedy zejména klempířského řemesla?
Ano, dominance je pořád v klempířství, ale vzhledem k tomu, že těchto řemeslníků ubývá, museli jsme reagovat a navýšit pokrývačské kapacity. Daří se nám to díky ukrajinským kolegům, které nabíráme podobně jako řada dalších firem. U klempířského řemesla to ale není možné. Stejně tak používáme externisty na tesařské práce. Jinak se dá říct, že jsme přejali model původních majitelů, z nichž pánové Švarc a Friedl byli klempíři a pan Chramosta se zabýval spíše provozními záležitostmi. Moji společníci, Vlasta Bartoš a Honza Řeháček, jsou taktéž vyučení klempíři, kteří byli ve firmě od samých začátků. Z pozic mistrů se pak posunuli k řízení firmy…
Celý rozhovor si můžete přečíst v lednovém vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace, které je k objednání formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.