Známe v naší vlasti, respektive na Moravě, dvě Hustopeče: město Hustopeče na jižní Moravě a městys Hustopeče nad Bečvou (272 m n. m.) na střední Moravě. Naše zastavení bylo ve zmíněném městysi, kde nelze minout dvě dominanty – zámek a kostel. Oběma jsme věnovali exteriérové foto a interiérový popis.
Historie nám praví, že první zmínka o obci je z roku 1201. Od roku 1580 začal majitel hustopečského panství Karel ze Žerotína s přestavbou nevyhovující tvrze na nové reprezentační sídlo. Do roku 1596 stavěl dvouposchoďový čtyřkřídlý renesanční zámek čtvercového půdorysu a s vnitřním pravoúhlým nádvořím. Renesanční výstavba zámku byla dokončena koncem roku 1603.
Historické prameny dále uvádějí, že v přízemí a v prvním patře nádvoří byly ze tří strany vybudovány lehké renesanční arkády s jónskými hlavicemi štíhlých sloupů s kuželovou balustrádou a s bohatou plastickou reliéfní výzdobou. Na průčelí budovy se místy zachovalo sgrafito. Lví podíl na této vizáži měli italští kameníci a stavitelé z Lugana.
Čtvrtou stranu nádvoří uzavírá nižší pozdně barokní severní křídlo. Je členěné reliéfy náznakových arkád s prorokovou ornamentikou. Tři sousední renesanční křídla jsou zdobena pozdně renesančními psaníčkovými sgrafity. V přízemí západního křídla byla zřízena barokní kaple. K turistickým atraktivitám interiéru patří Řeznické muzeum, kde je stroji a nástroji připomenuta tradice řemesla místní rodinné firmy Váhala, založené v roce 1933. Své výrobky nabízí dosud, a to nejen ve Zlínském kraji. Další atrakce, Filmové muzeum, vás mj. přenese do doby, kdy se filmy točily na osmimilimetrový a šestnáctimilimetrový formát, stříhaly nůžkami, lepily lepidlem a promítaly cvakajícími promítačkami na filmové plátno. Lapidárium, co by další komodita, umístěné v pěti sklepních prostorách, dochovalo expozici kamenných prvků renesančních arkád zámku.
Rozsáhlá novodobá generální rekonstrukce zámku umožnila jeho zachování a prohlídky pro veřejnost. Pozornosti návštěvníků neunikne ani šindelová valbová střecha, klempířské a fasádní prvky, včetně mohutného kamenného soklu. Přilehlá okrasná zahrada, upravená na přírodní krajinářský park, je klidovou zónou, ze které je, doslova přes ulici, výhled i na náš druhý sledovaný objekt – pozdně goticko-renesanční farní kostel Povýšení sv. Kříže.
Tato pozoruhodná stavba byla realizovaná v roce 1611. Špičatá věž má měděné opláštění. Prosklená okna jsou barevně vymalovaná. Šikmou střechu kryjí cembritové šablony. Hlavní vchod zdobí unikátní renesančně-barokní portál. Neméně unikátní je i dřevěná kazatelna z poloviny 18. století, umístěná v jednolodním interiéru. Za zmínku též stojí 14 barokních soch světců stojících na zdi obklopující kostel. V jejich patách jsou rodové erby bývalých majitelů panství.
Takhle krásná je naše zem. Všude, kam nás kroky a mysl zavedou. A my máme to štěstí, že největším naším bohatstvím je, že zde máme svůj domov, kam se rádi vracíme z cest po zajímavých stavbách, architektuře, historii i současnosti.
Text a foto: Mgr. Zdeněk Svoboda