Od pravěku až po současnost prošlo stavění ze dřeva dlouhým a komplexním vývojem. Přestože nejsme tradiční dřevařskou zemí, tak i u nás má zpracování dřeva bohatou tradici, na kterou můžeme navázat a inspirovat se vším, co je hodné inspirování. Hovoříme-li ale o dřevostavbách budoucnosti, je nasnadě nahlédnout tam, kde má stavění ze dřeva mnohem hlubší kořeny než u nás. Do severských zemí, konkrétně do Norska.
Cesta na sever
V loňském roce jsme s mou přítelkyní tuto zemi navštívili a naším cílem byla nejvyšší dřevostavba Evropy. Budova Mjøstarnet se tyčí do výšky 85,5 metru na severním okraji největšího norského jezera Mjøsa. Slouží částečně jako hotel a v horních sedmi podlažích se nacházejí nájemní byty. Široko daleko je to nejvyšší stavba vůbec, což ještě umocňuje její výjimečnost. Jedenáctitisícový Brumunddal jistě nepotřeboval takto impozantní hotel, Norové však na tomto projektu chtěli ukázat možnosti a potenciál dřeva jako stavebního materiálu. Myslím, že se to podařilo.
Dřevo venku i uvnitř
Nosná konstrukce je tvořena kombinací lepených hranolů a dřevěných CLT-panelů. V horní třetině jsou vytvořeny spřažené dřevo-betonové stropy pro zvýšení stability a prostorové tuhosti stavby. Lepené hranoly tvořící hlavní nosný skelet jsou velmi masivní a ve spodních podlažích dosahují profilu až 800 x 800 mm. Spojení jednotlivých prvků je zajištěno ocelovými kotevními plechy, které jsou zafrézované do dřevěných hranolů, čímž je zajištěna dostatečná požární odolnost styků. Většina prvků nosné konstrukce je viditelná v interiéru. Dřevo zde není pouze doménou nosné konstrukce, ale pokrývá i podstatnou část povrchů uvnitř i vně budovy. Venkovní fasáda objektu je z modřínových lamel, vnitřní podlahy jsou masivní dřevěné, a to včetně exponovaných prostor, jakými jsou chodby nebo restaurace, kde je na podlahách použito odolné dřevo jasanu.
Mjøstarnet může být pro nás inspirací nikoli svou velikostí nebo počtem podlaží. Spíše než to, nám krásně ukazuje, kam až lze při použití dřeva zajít a že potenciál, který v sobě tento materiál skrývá, je u nás zatím velmi podceňován.
Udržitelné městské čtvrti
Za inspirací ale nemusíme tak daleko. Jeden z našich dalších výletů směřoval do sousedního Rakouska, kde na okraji Vídně vzniká na ploše 240 ha moderní udržitelná městská čtvrť Aspern s byty pro 20 tisíc obyvatel. Jedna z klíčových myšlenek při plánování čtvrti Aspern spočívala v minimalizaci individuální automobilové dopravy. Do Aspernu vede metro, kterým se do centra Vídně přemístíte během půl hodiny. Další z myšlenek spočívala v užití obnovitelných materiálů pro obytné i veřejné budovy. Velká část staveb je proto řešena jako dřevostavby, případně jako hybridní stavby kombinující více materiálových bází. Jedním z takových příkladů je obytný soubor s 213 sociálními byty, který kombinuje železobetonový skelet s obvodovými a vnitřními stěnovými panely na bázi dřeva. Panely byly kompletně prefabrikovány, včetně opatření venkovním dřevěným obkladem a výplněmi otvorů a instalovány na nosnou betonovou konstrukci. Tento postup byl velmi náročný z hlediska požadavků na přesnost betonáže, zato ale přinesl významné úspory času a financí díky podstatnému zrychlení výstavby.
Hledání optimální cesty
Kombinace systémů na bázi dřeva s jinými konstrukčními systémy může být optimální cestou nejen u novostaveb, ale také při rekonstrukcích občanských a veřejných staveb. Řada budov, které jsou u nás dodnes využívány jako kanceláře nebo školské objekty, byla vystavěna s použitím tzv. boletických panelů na opláštění. Tyto stavby vznikaly především v 70. letech minulého stolení a dnes již nesplňují současné požadavky tepelně-technické, ale zejména hygienické. Skladba boletických panelů je totiž tvořena deskami s obsahem azbestu.
Při rekonstrukcích budov s boletickými panely nemusí být vždy nutné celou stavbu demolovat. Pokud to stav železobetonové nosné konstrukce umožňuje, lze nahradit pouze obvodové panely, a to v optimálním případě prefabrikátem na bázi dřeva. Taková rekonstrukce je nejen cenově dostupnější, ale má i významně nižší uhlíkovou stopu. Pro příklad tentokrát nepůjdeme do zahraničí, ale zůstaneme v našem hlavním městě. V roce 2019 byl odsouhlasen záměr rekonstruovat budovu střední školy v ulici Českobrodská v Praze. Záměr rekonstrukce spočíval v nahrazení obvodové fasády z boletických panelů novými fasádními panely na bázi dřeva. Pro tyto účely byl v univerzitním centru UCEEB v Buštěhradě vyvinut systém lehkého obvodového pláště Envilop. Výhodou tohoto pláště byla právě možnost plné prefabrikace jednotlivých dílů ve výrobním závodě. Výrobu a montáž panelů zajišťovala společnosti NEMA. Rekonstrukcí bylo dosaženo významného snížení energetické náročnosti budovy, která nyní vykazuje vyšší energetické zisky, než je její spotřeba.
Není to jen o budovách
Dřevo se postupně čím dál, tím víc dostává do veřejného prostoru i mimo budovy. Hovoříme o prvcích drobné architektury, jako jsou autobusové zastávky a další zařízení městského mobiliáře. Velmi vhodné je použití dřeva jako nosného materiálu u zastřešení parkovacích stání například u obchodních center s využitím plochy zastřešení pro instalaci fotovoltaické elektrárny. Na prototypu fotovoltaického přístřešku, který byl vyvinut společnostmi SWONIA a NEMA, jsou osazeny fotovoltaické panely s kapacitou dostatečnou pro nabití elektromobilu. V rámci základové konstrukce je navíc možné vytvořit rezervoár na dešťovou vodu, a tu následně využít na zálivku městské zeleně.
Role architektů
Svou nezastupitelnou roli v transformaci stavebnictví na vyšší používání dřeva hrají také architektonické kanceláře, neboť právě architekt má nejvýznamnější vliv na volbu konstrukčního systému stavby. Bytový soubor Dřevák v Radlicích, projekt Nová Tesla nebo český výstavní pavilon Expo v Japonské Ósace, to jsou jen některé aktuální projekty z dílny českých architektonických kanceláří, které svým progresivním přístupem posouvají hranice a ukazují směr. Osobně jim za to děkuji a přeji mnoho osvícených investorů schopných tyto odvážné projekty realizovat.
Dřevostavby budoucnosti
Jaká je tedy, s ohledem na vše, co doposud zaznělo, moje představa o dřevostavbách budoucnosti? Dřevostavby stojí rovnocenně vedle ostatních systémů, ale nikoli proti nim. Kde je to vhodné, tam jsou dřevostavby s jinými systémy kombinovány. Dovoluje-li to účel použití, mají svou konstrukci přiznanou a v interiérech je většina ploch s dřevěným povrchem. Dřevostavby se staví o rozumné podlažnosti, běžné jsou ty o čtyřech až šesti podlažích, ojediněle osmipodlažní, ale vznikají i projekční unikáty se sofistikovaným návrhem, a ty mají i přes deset pater. Veřejné budovy a školská zařízení se staví převážně ze dřeva. Zaměstnanci v dřevařských firmách jsou hrdí na svou práci a zájem je také o dřevařské obory na učilištích a na středních i vysokých školách. Při slově dřevostavba už se většině lidí nevybavují otazníky a pocity nejistoty, ale naopak sousloví: „No jasně, co jiného!“.
To, do jaké míry je tato představa reálná, a jak a případně, kdy se ji podaří naplnit, záleží jen na nás.
Autor: Ing. Jiří Skřipský
Ing. Jiří Skřipský
Vystudoval obor dřevěné konstrukce na VOŠ Volyně a Pozemní stavitelství na ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako obchodní ředitel ve společnosti NEMA. Ve své profesi i v osobním životě usiluje o popularizaci dřevostaveb a zvýšení povědomí o možnostech použití dřeva ve stavbách.
Článek původně vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace č. 10/2024.