Realizace staveb (novostavby, rekonstrukce apod.) jsou prováděny dle projektové dokumentace zpracované odborně způsobilou osobou pro vydání povolení ke stavbě. Tato dokumentace není realizační – provádějící dokumentací. Realizační – prováděcí dokumentace se většinou neprovádí.
Některé rekonstrukce, obvykle výměny krytin a zateplení, se provádějí realizačními firmami bez projektové dokumentace. V tomto případě realizační firma nahrazuje funkci projektanta. Důsledky absence provádějící dokumentace, projektanta a odborných znalostí při návrhu a realizaci nadkrokevního zateplení tepelnou izolací puren PIR se projeví zejména v následujících místech…
Okapová hrana – novostavba
Nadkrokevní zateplení musí splňovat normové požadavky dle ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, kde doporučené hodnoty pro šikmé střechy se sklonem ≤ 45°jsou Urec20 = 0,16 W/m2K (nízkoenergetický dům) nebo pro pasivní dům Upas = 0,15 – 0,10 W/m2K.
Krokev musí být zakončena na pozednici. Pokud se požaduje přesah přes obvodovou konstrukci, provede se tzv. přídavnou krokví. S řešením okapové hrany je nutné řešit i napojení parozábrany na obvodové konstrukce, volit správný druh parozábrany, lepení a způsob provedení (obr. 1, 2).
Okapová hrana – rekonstrukce
Nadkrokevní zateplení musí splňovat normové požadavky dle ČSN 73 0540 požadované hodnoty pro šikmé střechy se sklonem ≤ 45°, s hodnotou UN20 = 0,24 W/m2K. Krokev v tomto případě může procházet přes obvodové zdivo (obr. 3, 4).
Štítová hrana
Pokud střešní konstrukce přesahuje přes štítovou hranu, je nutné zajistit, aby pohledové bednění neprocházelo z interiéru do exteriéru. Parozábrana musí být vzduchotěsně napojena na obvodovou konstrukci (obr. 5, 6).
V projektu i při realizaci bývá tento detail zcela opomíjen a důsledky jsou následně velice závažné. Dochází k infiltraci studeného vzduchu přes spoje a okolo palubek do interiéru. Dřevěné bednění je velikým tepelným mostem.
Komín
Napojení parozábrany a pojistné hydroizolace na těleso komína je obecně komplikovaným stavebním detailem. Vzdálenost hořlavých stavebních materiálů od povrchu komínových těles musí být taková, aby jejich povrchová teplota nepřekročila teplotu 85 °C. Povrchová teplota na hořlavých materiálech je ovlivněna typem komínového tělesa a teplotou spalin (viz. tab.).
Každá dokončená komínová konstrukce musí být dle platných předpisů opatřena identifikačním štítkem, který kromě jiného musí obsahovat teplotní třídu komínu a minimální vzdálenost pláště komínu od hořlavých konstrukcí nebo materiálů. V případě nesystémového komínu přebírá odpovědnost za komín jako celek realizátor (obr. 7, 8).
Ing. Luděk Kovář, puren
Tab. Vzdálenost hořlavých materiálů od povrchu komínového tělesa
| Teplota spalin
[°C] |
Vzdálenost
[mm] |
|
| keramický
|
nerezový | |
| 200 | 50 | 60 |
| 300 | 120 | 140 |
| 400 | 160 | 210 |
| 500 | 210 | 240 |
| 600 | 250 | 270 |
Pozn.: Hořlavý materiál – reakce na oheň tř. C, D (asfalt. pás, PE parozábrana, poj. hydroizolace, PIR izolace, stříkaná PUR pěna, atd.)
Komerční sdělení