Podle červnového výzkumu ManpowerGroup chápou čeští zaměstnavatelé využívání nástrojů umělé inteligence (AI) jako klíčový prvek pro rozvoj firem a jsou v jejich využívání poměrně aktivní. Průzkum, do kterého se zapojilo 525 tuzemských zaměstnavatelů, ukázal, že 67 % firem plně využívá nebo do roka plánuje využívat umělou inteligenci či nástroje generativní konverzační AI, jako jsou ChatGPT nebo Gemini. Strojové učení využívá nebo plánuje využívat 62 % respondentů.
Firmy v Česku tak naskočily na trend, který se potvrzuje celosvětově. V pozitivní dopad AI na celkovou výkonnost podniku v nejbližších dvou letech věří 64 % společností. 66 % zaměstnavatelů očekává, že do dvou let přinese nutnost rekvalifikovat stávající zaměstnance a 61 % si myslí, že vzroste potřeba školení zaměstnanců. Více než polovina zaměstnavatelů věří, že nové technologie pomohou zlepšit nábory a angažovanost zaměstnanců (57 %). Zhruba 15 % zaměstnavatelů uvedlo, že nezvažuje umělou inteligenci využívat nebo její využití úplně vyloučilo. Dvanáct procent firem si myslí, že AI bude mít negativní vliv na nábor nových zaměstnanců. 10 % společností se domnívá, že bude mít negativní či dokonce velmi negativní vliv na celkové fungování a výkonnost podniku.
Nejpozitivněji vnímají umělou inteligenci lidé na seniorních vedoucích pozicích. Téměř 70 % z nich chápe využívání AI jako krok správných směrem. Následuje skupina pracovníků na kancelářských a odborných pozicích, střední management a supervizoři (shodně 66 %), kteří také věří, že využívání umělé inteligence bude mít pozitivní vliv na jejich práci. Nejméně optimističtí jsou k používání těchto nástrojů „modré límečky“ a pracovníci v tzv. první linii – zhruba 51 % z nich vnímá umělou inteligenci dobře, 15 % ji vnímá negativně nebo velmi negativně.
Čeští zaměstnavatelé považují za klíčovou výzvu při zavádění umělé inteligence odpor zaměstnanců ke změnám (30 %) či vysoké náklady na implementaci AI (27 %). Další výzvou jsou nedostatečné dovednosti zaměstnanců a také obavy ohledně bezpečnosti dat a porušování předpisů (25 %). Menší procento firem vnímá jako výzvu odpor manažerů (17 %) či to, že si neumí představit vhodné využití AI a její implementace je pro ně příliš složitá.
Firmy dnes už využívají technologie na bázi AI například k hodnocení produktivity vzdálených pracovníků od monitorování pohybu a času stráveného na telefonu až po zaznamenávání úhozů na klávesnici. Ještě sofistikovanější může být použití pro monitoring produktivity pomocí nositelných zařízení, která sbírají data o zručnosti jednotlivých zaměstnanců při plnění různých úkolů. Dá se také předpokládat, že namísto spoléhání se na tradiční zaměstnance na plný úvazek budou firmy využívat technologie založené na AI k obsazování krátkodobých specifických týmů. Tyto týmy budou tvořeny nejkvalitnějšími pracovníky, včetně externistů, pracovníků ze zahraničí nebo z jiných oddělení.
Důležitým aspektem je především kooperace s AI. Pokročilí asistenti mohou na základě zadání zaměstnanců třeba vykonávat rutinní úkoly, plánovat služební cesty, organizovat meetingy, odpovídat na e-maily nebo zpracovávat dokumenty. „Vstupujeme do éry adaptability. Životní priority zaměstnanců se mění a s nimi i kariérní očekávání a vztah k zaměstnavatelům. Digitalizace, robotizace a umělá inteligence rychle proměňují způsob, jakým pracujeme a překreslují podobu většiny pracovních rolí. Klíčovými dovednostmi se stávají učenlivost, flexibilita a přizpůsobivost. To platí o lidech i o šéfech, kterým chybí individuální přístup k potřebám zaměstnanců a empatický způsob vedení,“ uvedla Jaroslava Rezlerová ze společnosti ManpowerGroup.
(red) s využitím tiskové zprávy ManpowerGroup, foto: AI (Microsoft Designer)