Ceny energií v posledním období skokově stouply, o to více vzrostl zájem lidí i firem o solární systémy. Na toto téma jsme si povídali s výkonným ředitelem Solární asociace Janem Krčmářem.
Pane řediteli, v posledních měsících se v médiích často hovoří o rostoucím zájmu o využívání solárních energií. Stojí za ním současná energetická krize?
Ano, krize je určitě hlavním důvodem vysoké poptávky. Růst zájmu o fotovoltaické elektrárny odstartoval v druhé polovině roku 2021, kdy začaly stoupat ceny energie. Je třeba dodat, že naše asociace již dlouhodobě varovala před možným skokovým nárůstem v zájmu o fotovoltaiku, na který nebude Česká republika připravena. A bohužel, měli jsme pravdu. Mnoho lidí na instalaci fotovoltaických elektráren počkalo až do chvíle, když už bylo pozdě, kromě toho se také nedostatečně investovalo do rozvoje distribuční soustavy, a proto dnes mnoho zájemců o fotovoltaiku nemá možnost se připojit.
Jak je to s vývojem cen fotovoltaických elektráren, je pořízení domácí fotovoltaiky pro lidi finančně přístupnější než před lety? Jaká je cenová návratnost při současných vysokých cenách energií?
Cena pořízení fotovoltaiky důsledkem celosvětové ekonomiky v době po kovidu vzrostla. Nárůst pořizovacích nákladů ale rozhodně kompenzují současné vysoké ceny energie. Návratnost záleží vždy na konkrétním projektu, například u rodin s dětmi, které tráví hodně času doma, je kratší návratnost než třeba u někoho, kdo v domě žije sám. Velký vliv může mít, zda používáte elektřinu k vytápění, máte elektro auto a podobně.
Máte zmapováno pokrytí fotovoltaickými elektrárnami v jednotlivých krajích?
Obecně je nutné říct, že i přes současný „boom“ se u nás i na počet obyvatel staví výrazně pomaleji než třeba v Polsku. Dnes stavíme fotovoltaické elektrárny pouze pro malý segment, majitele rodinných domů, a to v zemi, kde desítky procent obyvatel žije v jiných budovách. Dá se konstatovat, že počet elektráren obecně následuje počet obyvatel v kraji. Výjimkou je pouze Praha, kde se staví výrazně méně elektráren, ale kde je i menší počet rodinných domů.
Jsou nějaké změny v dotačních titulech?
Změny zatím nejsou. Na webu Solární asociace máme pro zájemce hlavní informace o dotačních programech.
Obracejí se zájemci o fotovoltaiku na vás se žádostmi o radu?
Na Solární asociaci se obrací velké množství zájemců o fotovoltaiku. Je třeba ale říct, že naší rolí není působit jako kontaktní místo pro zájemce, ostatně, když si někdo chce koupit třeba ledničku, také nevolá na sdružení výrobců ledniček. I tak jsme ale pro zájemce připravili na našem webu základní informace o solárních energiích, natáčíme informační videa a máme na webu seznam instalačních firem. Poradenství ale pro individuální zájemce neposkytujeme, není to cílem asociace.
Jak je to s vývojem materiálů pro stavbu fotovoltaických elektráren? Mění se jejich životnost a záruka?
Mění se hlavně výkonnost. Dnes víme, že solární panely fungují desítky let. Zlepšuje se především výkon panelů a střídačů, takže elektrárna vyrobí více elektřiny. Inovace vidíme také v bateriích a systémech, které řídí chytré domácnosti a firmy.
V poslední době se často mluví také o solárních fasádách. Kde všude se dají využít a jaké jsou s nimi zkušenosti?
V Česku je zatím příliš nevidíme, protože fasády mají větší náklady a znalosti o nich nejsou rozšířené například mezi architekty a projektanty.
Jsou solární panely využitelné pro každou střechu? Musí být k tomu nějaké speciální statické posudky?
Na každou střechu, která unese jejich váhu. Dnes existuje velké množství různých systémů na ukotvení solárních panelů na střechy.
V době kovidové a energetické krize se stavebnictví často potýká s nedostatkem materiálů. Nedotkl se stejný problém i komponentů pro stavbu solárních elektráren?
V Česku je obecně problém s počtem firem a kvalifikovaného personálu. Mnoho let se u nás nestavěly solární elektrárny, jedním z důvodů bylo i to, že solárním firmám na trhu se nadávalo do solárních baronů, v takové atmosféře působit nechtěly a odešly. Hlavním problémem je dnes nedostatek lidí a firem a potíže při připojování elektráren. Čas od času jsou ale i delší doby dodávek určitých komponentů.
Jaké jsou vize ve vývoji solární energetiky v EU a v tuzemsku, jaké novinky přicházejí na tuzemský trh?
V Česku potřebujeme ještě zrychlit, a hlavně stavět nejen střešní, ale i pozemní elektrárny. Jsme průmyslová země, kde miliony lidí nežijí v rodinných domech. Potřebujeme proto postavit velké solární parky, které pomůžou výrazně snížit cenu elektřiny na trhu. Letos očekáváme, že se postaví 800 – 1000 megawatt-peak solárních elektráren, velká část budou firemní elektrárny, které se doposud skoro nestaví. Budoucími trendy jsou pak třeba agrovoltaika či plovoucí elektrárny.
Jak vidíte využití solárních energií u nás zhruba za pět let?
Záleží, zda se nám podaří doběhnout vlak, který nám skoro ujel. Zda se podaří posílit distribuční soustavu tak, jak se dávno měla posílit. Zda budou stabilní podmínky pro firmy v sektoru. Pokud budeme mít stabilní a transparentní prostředí, můžeme v Česku postavit několik gigawattů v solárních elektrárnách a snad další gigawatty ve větru a dalších zdrojích, abychom se připravili na dobu, kdy už nebudou vyrábět uhelné elektrárny, a ještě nebudou dostavěny nové jaderné zdroje.
Autor: Šárka Seidlerová, foto: archiv Solární asociace