NA WEBU ČASOPISU STŘECHY-FASÁDY-IZOLACE „OTEVÍRÁME“ NEJZAJÍMAVĚJŠÍ REPORTÁŽE A ROZHOVORY, KTERÉ BYLY V MINULÝCH LETECH PUBLIKOVÁNY V TIŠTĚNÝCH VYDÁNÍCH.
Dívat se na to, jak některým lidem jde řemeslo od ruky, je čirá radost. Tu asi pocítila většina z těch, kteří viděli při práci Karla Ševce. A příjemný pocit přetrvává i dlouhé roky poté, co tento zručný řemeslník své dílo dokončil. Protože dobře udělaná střecha, to je prostě radost. Co si budeme povídat…
V době, kdy jsem se svým kolegou spoluzakládal firmu, už Karel, vyučený pokrývač, dávno sbíral zkušenosti v sousedním Německu. Tam to má co by kamenem dohodil, neboť Kraslice, kde žije celý život, leží v podstatě na hranici. Už jako učedník u sokolovského OSP chodil se starým německým pokrývačem opravovat na Kraslicku staré střechy z břidlice. Byl tím pádem jediný z tehdejší nastupující pokrývačské generace, kdo měl s touto krytinou alespoň nějaké zkušenosti. U našich sousedů se po revoluci naučil pokládat břidlici na všechny možné způsoby a nutno říci, že to opravdu umí. A hlavně – dělá svou práci srdcem. Vždyť stopy po jeho práci jsou po celé republice i na Slovensku a za své dílo se opravdu nemusí stydět. Učili se od něho i místní řemeslníci. Ale není živ jen břidlicí a jako správný fachman umí dobře položit i ostatní krytiny. V roce 1998 byl jedním ze zakládajících členů regionálního Cechu KPT ČR a od letošního roku je čestným členem Cechu KPT ČR. I to je důvod, proč za námi občas přijede na naše cechovní setkání. V letošním roce již jen dokončuje rozdělané zakázky a v 67 letech odchází do zaslouženého důchodu. Myslím, že se má na své „haciendě“ v Krušných horách, ve svahu pod lesem, na co těšit. Je tu opravdu nádherně. Kraj to je sice drsný až krušný, ale má svoje kouzlo. Proto se sem vždycky ze svých štací tak rád vracel. A ještě něco o něm vím… Je vášnivý tanečník. I dneska dokáže prohnat ženské na tancovačce a úplně nejvíc miluje country muziku. Je to takový náš kovboj. Chtěl bych mu za všechny popřát, ať si to „pod lesem“ ve zdraví užívá.
Vladimír Stejspal (přednosta karlovarského regionu Cechu KPT ČR)
Kdy a jak jste začal s podnikáním v oboru střech?
Jsem vyučený pokrývač. Po zaměstnání v Německu v letech 1990 až 1991 jsem se osamostatnil a požádal o živnostenský list. Soukromě podnikám od roku 1992.
Jaké největší obtíže se vám podařilo úspěšně překonat?
Splátky hypotéky za firemní nemovitost, kterou tvoří kancelář a dílna firmy, a druhotnou platební neschopnost.
Na kterou stavbu nejraději vzpomínáte rád a proč?
Člověk rád vzpomíná na zajímavá díla a spolehlivé zákazníky. Obojí se spojilo při práci na rodinném sídle ve Vejprnicích a v případě kláštera trapistů Nový Dvůr u Dobré Vody.
Jak hodnotíte současný stav střechařských řemesel? Chybí řemeslníci?
Chybí řemeslníci a vůbec stavební dělníci. U nás v blízkosti hranic negativně pociťujeme odliv veškerých řemeslníků i pomocníků na stavby do zahraničí.
Změnilo se za dobu vašeho působení v oboru nějak výrazně podnikání?
Systém podnikání se nezměnil, pouze zákony, například třeba ohledně DPH. Změny přinesly i nové střešní materiály a stále se měnící technologie provádění některých prací.
Jak dlouho jste členem cechu?
Průkazku řádného člena Cechu KPT ČR mám vystavenou k 30. dubnu 2004, ale určité aktivity jsem měl asi už před tímto datem.
Vzpomenete si na nějaké příjemné zážitky s kolegy z cechu?
Zpočátku jsem se účastnil valných hromad cechu, takže rád vzpomínám na setkání s kolegy ze vzdálenějších koutů republiky, s nimiž jsem mohl sdílet zkušenosti se stavbami i problematiku naší práce. Stejně přínosné je pro mě setkávání s lidmi z oboru na stavebních výstavách, například na veletrzích Střechy Praha a Forch Arch. A určitě musím zmínit exkurze organizované Cechem KPT ČR, například loni nebo předloni v Prefě v Rakousku s navazující návštěvou vinného sklípku.
Co byste Cechu KPT ČR do budoucna přál?
Vyřešení problematiky s úbytkem řemeslníků a více aktivních členů cechu.
Článek původně vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace č. 4/2019.