NA WEBU ČASOPISU STŘECHY-FASÁDY-IZOLACE „OTEVÍRÁME“ NEJZAJÍMAVĚJŠÍ REPORTÁŽE A ROZHOVORY, KTERÉ BYLY V MINULÝCH LETECH PUBLIKOVÁNY V TIŠTĚNÝCH VYDÁNÍCH.
To, že do prvního ročníku některého ze stavebních oborů nastoupí určitý počet žáků, ještě neznamená, že je vyhráno. Někteří si to rozmyslí už v průběhu školního roku, další to vzdají později. K závěrečným zkouškám jich dojde třeba jen 20 procent. A z tohoto počtu více než polovina u profese nezůstane…ŘEMESLNÍK SE BEZ NÁSOBILKY NEOBEJDE
Situace je to poněkud paradoxní. Dřív neměly mnohé odborné školy až tak kvalitní vybavení dílen, ale v těch si řemeslo v praxi zkoušelo poměrně dost žáků. Dnes jsou školní dílny i díky nejrůznějším dotacím vybaveny špičkově, ale zejí prázdnotou. Není koho řemeslo učit. A aby toho nebylo dost, žáci, kteří přicházejí ze základních škol, nemají mnohdy zvládnuté ani základní učivo nezbytné pro život.
„Někteří žáci přicházejí ze základní školy nepřipraveni. Když je pak musíte doučovat fyziku nebo matematiku 8. a 9. tříd, ubírá to čas potřebný na odborné předměty. Ale dobrý tesař nebo zedník se bez matematiky neobejdou. Ta je na prvním místě. Řemeslník musí umět měřit a počítat, aby si mohl připravit materiál, nacenit zakázku. Aby kluci zvládli to základní, doučujeme je v prvním ročníku zlomky, násobilku, procenta,“ otevírá Mgr. Petr Solich, ředitel Střední školy řemesel Frýdek-Místek, jeden z mnoha tak trochu skrytých problémů, s nimiž se odborné školy potýkají. „Učitelé základních škol to neradi slyší, ale velmi často to tak bohužel je.“
Jeho slova potvrzuje Stanislav Kaňok, vedoucí odborného výcviku v odloučených dílnách ve Frýdlantu nad Ostravicí. „Je mi to líto, ale úroveň žáků, kteří k nám ze základních škol přicházejí, je rok od roku horší. Nedej bože, aby měli něco změřit, spočítat. Pravý úhel? Co to je?! A pozorujeme, že se postupně zhoršuje i jejich schopnost vyjádřit se, mají neskutečně malou slovní zásobu. Jestli je to dáno tím, že komunikují spíš jen útržkovitě na sociálních sítích než mezi sebou, nevím… Ale samozřejmě nelze házet všechny do jednoho pytle. Jsou i výjimky, z nichž máme radost a které jsou takovou naší jiskřičkou naděje,“ říká.
NADĚJE ZVANÁ JEDNOLETÉ OBORY
Střední školu řemesel Frýdek-Místek navštěvují žáci z Frýdku-Místku a okolí, z Raškovic, Janovic, Frýdlantu nad Ostravicí i z Ostravska, Jablunkovska a Třinecka. „Ale když se u nás ráno podíváte na nádraží, zjistíte, že odsud odjíždějí plné autobusy a vlaky žáků do škol v Ostravě. Město s bohatou nabídkou trávení volného času je láká víc. I to je jeden z faktorů ovlivňujících počty žáků v menších městech,“ poukazuje na další „klacek pod nohama“ Mgr. Petr Solich. „Ale stěžovat si nepomůže. S nedostatkem zájmu o řemeslné obory se potýká většina odborných škol. Bude to chtít víc času, změny v legislativě a hlavně intenzivní působení na povědomí celé společnosti, která se musí začít dívat na lidi od řemesla jinak, s úctou. Ta se v průběhu posledních desetiletí nějak vytratila. Je to zvláštní, protože lidé si dobrých řemeslníků váží, jsou ochotni jim za práci zaplatit nemalé peníze. Ale své vlastní dítě by na řemeslo nedali, touží ho mít v kanceláři, u počítače.“
Ale zdá se, že je tady přece jenom naděje v podobě jednoletých studijních oborů. „Zvedá se zájem o zkrácené studium. V tomto školním roce jsme tu měli 35 lidí, kteří se přišli naučit řemeslo. Jde o dospělé, kteří už vystudovali nějaký obor, ale z jakéhokoliv důvodu by chtěli buď dělat jiný, nebo se prostě touží něčemu přiučit. Nejmladším je osmnáct, ale jsou tu i čtyřicetiletí, žádnou věkovou hranici nemáme. Pro nás je velice motivující to, že přicházejí s chutí dozvědět se a naučit co nejvíc, vědí, co chtějí, mají cíl. Nezřídka si tu výuční list dělají i vysokoškoláci, kteří mají třeba tesařinu jako koníčka, ale chtějí ji dělat co nejlépe. Už jsme tu v jednoletém studiu měli i advokáta, lékaře…,“ dostává se k radostnějším tématům ředitel školy.
Mgr. Vladan Šigut, zástupce ředitele pro odborný výcvik a praktickou výuku, k tomu dodává, že ve zkráceném studiu každoročně absolvuje 5 až 10 tesařů: „Toto studium je určeno pro zájemce, kteří už mají nějakou střední školu vystudovanou a chtějí si za rok v denním studiu udělat výuční list. Vzhledem k tomu, že všeobecné předměty už mají splněny na školách, které absolvovali, čekají je jen odborné předměty, a to jednou za dva týdny, jinak jsou neustále na praxi buď v našich dílnách, nebo ve firmách, s nimiž spolupracujeme.“
PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
Ale zpět k tříletému studiu. „Ve školním roce 2017/2018 jsme nenabrali žádné tesaře, loni jich nastoupilo sedm. To ale neznamená, že všech sedm studium dokončí,“ pokračuje Mgr. Šigut. „Mírnému navýšení počtu napomáhá to, že Moravskoslezský kraj, náš zřizovatel, zavedl stipendia pro žáky stavebních oborů. Žáci oborů zedník a tesař mají nárok na motivační stipendium ve výši 500 korun měsíčně a k tomu je tu ještě stipendium prospěchové. Když splní podmínky, mohou za pololetí dostat tisíc korun plus až tři tisíce za prospěch.“
Jenže na prospěchové stipendium si sáhne málokdo, o motivační žáci přijdou kvůli zameškaným hodinám. „Zápasíme s velkými absencemi. Když kluky obor nebaví, prostě přestanou do školy chodit. Nebo nedorazí na praxi, kterou mají ve třetím ročníku u firem. Přitom by tam měli šanci na práci, kterou je jim firma ochotna nabídnout hned po ukončení školy, když zjistí, že jsou šikovní,“ konstatuje Stanislav Kaňok.
Poptávka po absolventech stavebních oborů je prostě obrovská. „Neustále nás oslovují společnosti nebo živnostníci, kteří shánějí zaměstnance, ale my jim bohužel nemůžeme vyhovět. Ročně v tříletých oborech absolvují třeba jen čtyři zedníci a tesař ani jeden,“ nastiňuje neradostnou realitu Mgr. Vladan Šigut s tím, že kvůli nízkému počtu žáků jsou třídy složeny ze žáků studujících například obory instalatér a zedník nebo truhlář a tesař. „Když se pak ale rozdělí na odborné předměty, vzniká problém s úvazky učitelů. Proto využíváme podporu ministerstva školství pro malopočetné a víceoborové třídy. Jde o projekt s názvem Podpora odborného vzdělávání,“ doplňuje. A jako jiní pedagogové středních odborných škol věří, že doba, kdy zájem o řemesla začne opět vzrůstat, přijde. Ale bude to vyžadovat zásadní změnu pohledu společnosti na řemeslníky a jejich práci.
Článek, který připravila reportérka Lenka Gulašiová, původně vyšel v časopise Střechy-Fasády-Izolace č. 6/2019.