Na stavby se střechami, které člověka doslova uchvátí, je možné narazit v různých koutech světa. Jeden krásný zážitek jsme si na podzim přivezli z německého Hamburku, proslulého přístavního města na Labi, jehož novou ikonou se okamžitě po svém otevření v lednu roku 2017 stala budova Labské filharmonie.
Jedná se o stavbu, jejíž realizace trvala bezmála deset let a vyšla na astronomických 789 milionů euro, ale s čistým svědomím vám, milí čtenáři, mohu říct, stálo to za to! Když přijdete do Hamburku a blížíte se k přístavní čtvrti Hafencity, kde byla moderní budova Labské filharmonie posazena na cihlový objekt jednoho z historických skladů, nedočkavě vyhlížíte okamžik, kdy ji konečně uvidíte.
Nový prosklený symbol jednoho z nejbohatších evropských měst se tyčí do výšky 110 metrů a jeho střecha svým tvarem skutečně připomíná rozbouřenou vodní hladinu, ať už samotného Labe nebo Severního moře, do kterého řeka ústí. Celkově budova vypadá jako královská koruna, obří loď nebo zářící krystal, který prostě nelze jen tak minout.
I my jsme samozřejmě rádi doplnili statistiku, která každoročně zahrnuje kolem čtyř milionů návštěvníků, toužících vyjet po 82 metrů dlouhém eskalátoru do veřejně přístupné vyhlídkové části zvané „Plaza“. Zájem o prohlídky Labské filharmonie je tak velký snad i díky tomu, že v době, kdy se v budově nekonají koncerty, je vyhlídka, nabízející unikátní panoramatickou podívanou z výšky 37 metrů, přístupná zdarma.
Radost z takového zájmu jistě mají i švýcarští architekti Jacques Herzog a Pierre de Meuron, kteří do objektu umístili nejen velký koncertní sál s kapacitou 2 100 míst, ale i více než 240 hotelových pokojů nebo 45 luxusních bytů.
Střecha má i estetickou funkci
Naše turistické setkání s Labskou filharmonií jsme se rozhodli rozšířit o informace vztahující se k samotné realizaci specifické střechy i fasády. Ze všech stran prosklená „zrcadlová“ fasáda budovy má plochu zhruba 16 tisíc metrů čtverečních a zaujme množstvím výklenků, de facto krytých balkonů, které obyvatelům bytů i návštěvníkům hotelu dopřávají bližší kontakt s krásami města i s drsnou povětrností přístavu.
Co se střechy týče, zjistili jsme, že se rozprostírá na ploše 6 200 metrů čtverečních, je rozdělena do osmi sekcí, sestavena ze zhruba tisíce ocelových nosníků a má hmotnost kolem 700 tun. Vzhledem k zakřiveným tvarům střešní konstrukce s výškovým rozdílem 32 metrů mezi nejvyšším a nejnižším bodem se jako krytina nabízela hydroizolační membrána, v tomto případě dodaná v systémovém řešení společností Sika Group.
Jak uvedl samotný výrobce, důkladné zaizolování střechy si vyžádalo kolem 15 kilometrů svařovaných spojů a precizní opracování tisíců prostupů, a to včetně nosných prvků konstrukce pro čistě estetickou vrstvu střechy tvořenou téměř šesti tisíci hliníkovými „flitry“, jejichž funkcí je evokovat vodní hladinu. Mimořádně náročné realizace se ujala zkušená firma Wittenauer ze Sasbachu, jejíž čtyřicet zaměstnanců vyrobilo pro tuto zakázku celkem 90 tisíc různých střešních dílů.
Hliníkové flitry byly natřeny speciální barvou, která by měla zajistit ochranu materiálu po dobu minimálně 30 let. Jak podotkl projektový manažer Klaus Storz, realizace střechy trvala šest let, během kterých se přirozeně vyskytla spousta zádrhelů. Kromě dvouletého zastavení celé stavby to byly například potíže s dodávkami ocelových nosníků či kompromisní navržení nenápadné bezpečnostní konstrukce na okraji střechy sloužící k upevnění lezecké techniky pro pravidelnou údržbu oken a prosklené fasády.
Věříme, že i z těchto základních charakteristik je patrné, že návštěva Labské filharmonie dává smysl nejen z kulturních důvodů. Všem milovníkům střech ji můžeme vřele doporučit!
Článek původně vyšel v lednovém čísle odborného časopisu Střechy-Fasády-Izolace, který si můžete objednat formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.