Lýkožrout smrkový, známější pod označením kůrovec, se vyskytuje převážně ve smrkových porostech. Ale už dávno neplatí, že napadá zejména stromy oslabené suchem a houbovými onemocněními. Pokud na strom zaútočí několik tisíc jedinců, nemá šanci přežít ani ten nejstatnější. Podle odborníků kůrovci nesmírně svědčí v posledních letech neustále se opakující velmi mírné zimy a teplé letní dny bez deště.
„Problematika jehličnatých stromů napadených kůrovci je významná v České, ale také ve Slovenské republice, s negativním dopadem na ekonomiku. Samotná kvalita dřeva nemusí být přitom zhoršená, pokud se stromy správně vytěží a kulatina správně zpracuje,“ uvedl pro naši redakci profesor Ladislav Reinprecht z katedry dřevozpracujících technologií Dřevařské fakulty Technické univerzity Zvolen.
Důležité je rychlé zpracování
Pokud je dřevo napadené jen kůrovcem, kvalita dřeva pod lýkem se nemusí změnit a kvalita i výtěžnost dřeva můžou být srovnatelné s výtěžností dřeva ze zdravých stromů. Problém podle profesora Reinprechta nastává v případě, pokud kůrovcem napadené stromy zůstaly delší dobu v lese, buď odumírající na stojato, anebo ponechány na zemi (vývraty nebo po těžbě). Pak lze předpokládat souběžný atak stromu kůrovcem a dřevokaznými houbami způsobujícími hnilobu, což má již podstatně vážnější dopad na technické vlastnosti dřeva.
Doporučuje proto urychlené odkornění stromů a následnou důkladnou likvidaci kůry, nejlépe spálením. A to hlavně proto, aby se kůrovec v daném regionu zbytečně nerozmnožil, ale také aby nebyl při transportu kulatiny kamiony a vlaky přenášen do jiných lokalit.
Celý článek si můžete přečíst v únorovém čísle časopisu Střechy-Fasády-Izolace. Aktuální číslo i další vydání časopisu si můžete objednat formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.