Při opravě střech chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře v roce 1999 použil pokrývačský mistr Jaroslav Langer z opavské společnosti Mlýnek poprvé zlepšovák, který práci na strmých, břidlicí pokrytých plochách značně ulehčil, a hlavně zrychlil. Zcela jistě měl tento trik, jemuž ve firmě začali říkat Langerova finta, svůj podíl na tom, že tato zakázka byla ve vysoké kvalitě dokončena oproti původnímu termínu dříve. Nejen o ní je následující povídání…
Pokrývači v rolích horolezců
Když se pokrývači společnosti Mlýnek ocitli na střeše chrámu, museli postupovat až k vrcholům jeho neobvykle se zužujících věží.
„Nejprve jsme se uchycovali v půlce nebývale výrazně se prohýbajících střech, a když jsme se dostali k danému místu, uchytili jsme lávku nahoře. Kvůli atypickému sklonu střech docházelo k obrovskému průhybu lana, takže jsme se museli moc snažit, aby lávky zůstávaly kolmé. Zvlášť čelní věž chrámu je specifická tím, že na ní není kde se zachytit a jak se dostat nahoru. Každé přitáhnutí lávky, z níž jsme pokrývali, bylo velice pracné. Naštěstí jsem od horolezců odkoukal používání jümaru, což je speciální pomůcka umožňující stoupání po laně. Díky němu jsme se mohli přitahovat nahoru, zpátky už se lávka neposunula. Tento horolezecký zlepšovák se osvědčil a ve firmě ho používáme dodnes. Bez jümaru už nikdo nahoru nejde,“ vrací se o dvacet let zpět Jaroslav Langer a podotýká, že každý pokrývač musí být tak trochu horolezec. Hlavně se nesmí bát výšek. Ale na druhé straně nesmí být hazardér, prioritou musí být bezpečnost.
Z vrozené skromnosti už zkušený pokrývač nedodává, že jediným, kdo na střeše sv. Barbory používal horolezecké finty, byl ze šestičlenného týmu jen on sám. Řekněte, kolik lidí v republice slaňovalo z věže chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře? Střecha tohoto chrámu je jednou z těch, na které se nezapomíná, jež utkví v paměti.
„Velice přínosné bylo vidět při sundávání původní břidlice technologii, s níž se při výstavbě této sakrální stavby pracovalo. Občas spatříte chybu, kterou je třeba napravit, jinde si zase všimnete zajímavého řešení, jež se vám může hodit při další práci. Sledujete, jak byla břidlice opracována, hodnotíte výsledky práce předků… A vlastně si uvědomíte, že řemeslo zůstává pořád stejné. Střecha vypráví sama o sobě, o tom, kde na ní dělal mistr oboru, a kde ten, jenž se teprve učil, nebo prostě ještě neměl potřebný grif. Ale je třeba říct, že na tomhle chrámu, zejména při jeho zrodu, pracovali machři,“ oceňuje profesionalitu svých předchůdců Jaroslav Langer.
Celý článek o řemeslném umu Jaroslava Langera si můžete přečíst v lednovém čísle časopisu Střechy-Fasády-Izolace. Aktuální číslo i další vydání časopisu si můžete objednat formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.