Zatímco dříve byl největší problém sehnat kvalitní materiál a řemeslníků byla kvanta, dnes je problém přesně opačný a do budoucna to vypadá přímo katastrofálně. Výchova nových kvalitních řemeslníků, kteří jsou schopni samostatné práce, je minimálně 3 až 5 let.
„V našem oboru je velmi malé procento kvalitních řemeslníků, kteří postupem času odejdou a izolatérskou práci nebude mít kdo provádět,“ píše v příspěvku, který byl původně prezentován na konferenci Izolace 2019 Michaela Kasalová z firmy Hipos. Zaměřila se na vývoj v oblasti provádění izolací v době před a po roce 1990, v současnosti a blízké budoucnosti. Jaké jsou její závěry?
Historie
Provádění izolací před rokem 1990 bylo výhradně pod taktovkou státních podniků. Po revoluci začaly vznikat soukromé společnosti, které se opíraly o zkušenosti velkých firem disponujících vlastním proškoleným personálem. Tyto firmy přijímaly do svých řad pracovníky, které zasvěcovaly do oboru izolatérství za chodu a pod dohledem zkušenější osoby. Izolace se tenkrát prováděly různými typy asfaltových lepenek a nátěrů. Je fakt, že k provedení takovéto izolace člověk nepotřeboval několikaleté zkušenosti a znalosti.
Zájemci o vyučení se izolatérem měli tenkrát možnost studia na učilištích, ale o obor nebyl historicky zájem. Platnost oboru byla sice ukončena k 1. září 2012, ale například na Střední škole stavebních řemesel v Brně nebyl v přehledu absolventů uveden žádný absolvent tohoto oboru od roku 1958. Dle slov dnešních zkušených izolatérů, neznají žádného, který by byl přímo vyučen v oboru.
Další rozvoj firem následoval s vývojem a dovozem materiálů. Začaly se používat pásy s posypy, s hliníkovými fóliemi a od poloviny 90. let k nám došly i hydroizolační fólie. S tímto boomem nastal i boom nových izolatérských firem, které vznikly buď odštěpením od větších celků, nebo z nezkušených, ale nadšených lidí, kteří se chtěli naučit něčemu novému. S příchodem nových materiálů začali jejich výrobci pořádat školení, kde se zájemci mohli naučit vše v praxi.
Jedno z nejlepších školení pořádala firma Sarnafil AG, která zvala účastníky přímo do Švýcarska. Školení trvalo týden a adepti se tam 8 hodin denně učili správně provádět detaily z hydroizolačních fólií na maketách atik, rohů, koutů a prostupů. O zvládnutí školení rozhodla závěrečná zkouška a účastník obdržel certifikát o jejím absolvování. Další možnost, jak proškolit zájemce o provádění izolací, byla přímo na stavbě. Po zakoupení materiálu byl k realizační firmě na týden pozván šéfmontér, který dohlížel na dělníky a učil je přímo při aplikaci materiálu na dané akci. Většina izolatérů z tehdy získaných znalostí dosud těží a tvrdí, že tenkrát měla školení velmi vysokou úroveň.
Současnost
V současné době je v Česku necelých 13 500 izolatérských firem, které se věnují izolacím spodních staveb a střešních plášťů (dle údajů Hospodářské komory jich je např. v Praze 282, v Brně 665 a na Mostecku 116). Izolatéři jsou osoby vyučené v nejrůznějších oborech jako tesař, zedník, pokrývač či klempíř a učí se především na produktových školeních výrobců hydroizolačních materiálů, která jsou dnes už více komerční s cílem prodat materiál a s nedostatkem praxe a ukázek. To je pravděpodobně výsledek tlaku na cenu školení, kdy spousta izolatérů preferovala školení zdarma a s občerstvením.
Za zmínku stojí, že nejbližší obor Pokrývač je v současné době otevřen na sedmi školách v Česku s celkovým počtem 39 žáků ve všech třech ročnících. Školy jsou nuceny otvírat ročníky i pro minimální počet žáků, aby obory nezanikly, a stává se, že v posledním ročníku studuje i jen jeden žák. Další příbuzný obor Klempíř je otevřen na třinácti školách s celkovým počtem 143 žáků ve všech třech ročnících, ale o obor také není příliš velký zájem. Tato situace dle ředitelů škol přetrvává již několik let. Pro zvětšení zájmu dokonce některé školy nabízejí i stipendia.
Celý článek Michaely Kasalové včetně výhledu do budoucnosti izolatérských firem najdete v březnovém vydání časopisu Střechy-Fasády-Izolace. Objednat je lze formou předplatného nebo v online verzi na Floowie.cz, kde najdete také archiv časopisu.